Anotace: Tohle jsem psala, když jsem byla trošku na dně...
Beznaděj
Oděnná v černém hávu
Beznaděj kolem mě obchází,
drží v rukou mou hlavu,
bolavé tělo životem provází.
Slova lásky se hledají zbytečně,
když láska v tvém životě není,
bloumání ulecemi bezděčně
a jen zoufalá samota snění.
Pařáty se dotýkají
nahých, bolavých duší
rozcupovat se je snaží,
nic slzy neosuší.
Nikomu nedá se věřit,
zrcadlo odráží zmrskané psisko,
snad budou můj hrob střežit.
Vidím jediné východisko
16.03.2008 13:31:00 Rayzz
Taky jsem takhle psal, viz moje tvorba. Za pár let přijdou lepší chvilky, to mi věř. Potom nebudeš vědět, co dojemného a depresivního stvořit, protože tvoje pocity budou vyvážené a docela jiné. A bude ti dobře.
28.07.2007 19:32:00 zewlakk
pan Werich jednou řekl: Až ti bude zle, otoč se ke slunci a všechny stíny nech za sebou! občas je ale i příjemný prožít chandru, ale nemá se to přehánět... ale v té náladě mají můzy pré:)