Otírám prach ze zšedlé vazby knih
A ač je léto,očekávám tiše
tu něžnost nebe-první sníh
na mé rty padající z výše
Otírám prach a stovky let
ukrývám v jeden den,
kdy sněhem zasypán je dětský svět
Přidej se ke mně a buď pohlcen
Něžností nebe padající z výše...
Když pokradmo chlad otřel se mi ozáda a dotyk pozbyl na síle, ucítil sem krásu v níž skrýváš se a spoustu okamžiku shlukly se v jeden v překrásný sen tvých nachových paží jež se utápí v lehkosti děkuji za pocit děkuji za probuzení za nadbožské snění
22.08.2007 11:40:00 | A.Adonay.Š
...V tom dusném dnu ucítil jsem něžnou hebkost prvých sněhových vloček na svých rtech,vloček,které přišly od Tebe...R.
22.08.2007 10:39:00 | rolon