Anotace: Beznaděj, kdy se člověk cítí stále sám, pro každého chce jen to dobré, ale nakonec je vždy jen ten špatný... PROČ?! Nikdo nechápe a už vůbec ne on sám. Smrt by byla vysvobozením...
CHCI ZEMŘÍT
Opět jsem bez rodiny,
bez věčné lásky,
nezastavují se hodiny,
dělají se mi vrásky.
Stále stárnu více,
nechci žádnou náhradu,
už pohasíná mi svíce,
já žít už normálně nesvedu.
Objetí se nikdy nedočkám,
protože žiji jen v samotě,
na nikoho nečekám,
jsem totiž v temnotě.
Rodiče nemám,
přátele taky ne,
samu sebe neznám,
srdce mé zahyne.
Na koho se s trápením obránit,
když není kam momentálně jít,
nemohu se slzám ubránit,
vždyť já nechci už žít.
Co dělám špatně,
říkám si stále,
pěkné chvíle vidím matně,
nevím jak dále.
Snad jen sama zůstat mám,
to jest asi osud můj,
ačkoli nevím, kudy kam,
chci zemřít, stůj co stůj…
Víš
Já jsem měl velmi podobný stav (možná ještě mám)
Správně jsi řekla:
"Na koho se s trápením obránit,
když není kam momentálně jít"
Ano,momentálně!! Možná jsem ohraný..ale spraví se to!
Tím si buď jistá. Neuchovávej si naději,ale jistotu.
To slovo není marné.
A báseň je velmi výstižná a hezká :)
(s)měj se :)
23.08.2007 21:21:00 | Kávový Poutník