deštivo....
deštivo....
romantický
melodický zázrak
zašeptala vrba
zrovna hladila se
s deštěm
nestydatá
asi že mlha
vůbec tě nevidím
jen slyším
že nechceš
abych odešla
neodcházím
utíkám
je to ironie
zavři oči
už
se na mě nedívej
konečně
pochop
že to nemá smysl
nech mě jít
prosím
deštěm
pod korunou vrby
která chrání
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskJets, to nejsou výplody, je to Tvoje tvorba, jsi to ty. .... vážně se mi líbí, jak píšeš, není to tady až tak obvyklý styl, možná se pletu, poslední dobou jsem neměla moc času na čtení, ale hned tak jsem se s takovým to psaním nesetkala. ... tahle báseň má svoje kouzlo a myslím, že jsi velmi inteligentní, volíš správná slova a umíš to tak perfektně poskládat. Mám se co učit. Jsem tu na literu už přes dva roky, smázla jsem všechna díla, a tak se stalo, že jsme se vyřadila z autorů, což jsem netušila ... ale tak nějak se možná vracím, mám cca přes 230děl. A všechna "byla" tu.
28.08.2007 17:59:00 | NikitaNikaT.
smutná nádhera...
24.08.2007 18:08:00 | Severka
zašeptala vrba
zrovna hladila se
s deštěm
...moc pěkné!
24.08.2007 12:28:00 | Veru
Posmutnělá záležitost ... ale vzal jsem si z ní i vzpomínkový úsměv - který ti snad propůjčím ... z tebou napsaného - se na mě nedívej - to občas říká můj synovec, který to umím famózně podat :-)
24.08.2007 10:54:00 | smudlinek