A bůh stvořil člověka
A bůh stvořil člověka
Anotace: ...
A bůh stvořil člověka
a viděl že je to dobré
když se nahý člověk objevil na zemi
a bůh měl rád člověka protože ho stvořil
a člověk měl rád boha protože jím byl stvořen
a bůh ho hlídal
jako své dítě
aby se mu ve světě který pro něj stvořil nemohlo nikdy nic
stát
aby neonemocněl nemocemi které také stvořil
proto
aby ho chránil
a člověk mu byl za to vděčný
ve své jistotě že nikdy neonemocní
a bůh ho dál hýčkal
a člověk se dál nechal hýčkat nahý
až vyrostl z dítěte
a bůh řekl:
stvořil jsem satana aby zasadil strom
na kterém vyroste jablko
jablko poznání
které nesmíš ochutnat
kvůli rozumu a pravdě v něm ukryté
tak řekl bůh všemocný
ten který ví
ten který je minulostí přítomností budoucností
ten který bude než je a byl
zároveň
ten který nikdy nezačal nikdy neskončí
a trvá
jako věčné dobro
neustále se točící líc jediné mince
to nic co je
to všechno co není
a odešel na konec své rajské zahrady a káravě se podíval na člověka
nahého
prostého
nevinného
nevědomého žádné pravdy
neznajícího nástrahy a bolest
ve vší své nevinnosti
počestnosti
cudnosti
slyšícího
větu
nikdy nepoznanou a nevinnou
bohem rozkázanou
člověku
neschopného rozeznat dobro a zlo
a člověk nevědom si svých vin
nepocítíc útrapy a provinění
nevědom si zlého skutku
stáhl ruku po jablku
a pak se oblékl a stvořil své děti
a plenil je
a zabíjel
a bál se
když ho chtěli zabít
utíkal
když ho honili
honil je
když utíkali
ve vší své zbabělosti
ve vší své odvaze
miloval je
nenáviděl
a pak zabíjel
znovu a znovu
až nebylo jediného hříchu na těle nespáchaného
začal plenit duši
a začal nenávidět
a miloval se bez lásky
a nechal se milovat bez lásky
miloval až příliš
a pak nemiloval vůbec
pořád s láskou
o které mluvil
ve kterou věřil
a pak nevěřil
když mu nebyla po vůli
když ho opustila
zavrhl ji
jako všechny své děti
kteří v něj věřili
a pak ho zatratili
za zradu a zlobu
za závist a nenávist
kterou jim ukázal
a oni mu řekli:
naučil jsi nás nenávidět závidět a pohrdat
naučil jsi nás povyšovat se nad ostatní
nad své děti
na které jsme se začali také povyšovat
jako ty ses povyšoval nad nás
a zanechal jsi nás bít se mezi sebou
ve válkách
ani brvou jsi nepohnul
když jsme tě potřebovali
a neodpustil jsi nám když jsme tě o to prosili
a za to všechno tě nenávidíme
jak jen děti dokáží nenávidět své rodiče
jak jen rodiče dokáží milovat své děti
tak nevinně
tak bezbranně
tak upřímně
tak neupřímně
za křivdy spáchané člověkem na člověku
otcem na dítěti
na bohu
který tě na počátku světa stvořil
k obrazu svému
.
Komentáře (34)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk24.05.2008 23:10:00 Najlin
tvůj první koment zněl:
"hezká najllin:)"
Favi, Davi, .. tady bylo mnoho příběhů, které jsi vepsal do dějin … do srdcí,, dokázal ses vkrádat do myšlenek… jiní o tom mohou jen snít..
a ty ..
podívej ty ..
máš vše..
05.09.2007 20:19:00 Najlin
Zlatíčko..
ušetři se maličko…
od kouře a dýmu
chytíš silnou rýmu…
zima je veliká moc
a proto ti povídá dost
= TBM :) :D
05.09.2007 20:12:00 Favi
jdu kouřit ... snad mě nezasáhne čirou náhodou blesk:)
kdyby jo..žíjte šťastně:)
05.09.2007 20:10:00 Favi
...Mango...: bůh je pomyslná ludmila...a já celou domu myslel, že v ludmilu nevěříš...ale máš pravdu...káždý svým strůjcem...
teorie stvoření? možná se tak stalo...kdysi dávno před tolika lety, že ani kalendáře neexistovaly...a tak do nich nemohl nikdo nic zaškrtnout...
05.09.2007 19:57:00 Mango-Holka
Hm, z jiného soudku jo?
Každej svýho štěstí strůjce- a básní taky. Já sama bych ji zařadila do jiné kategorie, každopádně o to nejde.
Kakao se rozlilo
Moc a moc se zlobilo
A Ludmila plakala
Nad tou louží kakaa
Pardon - řekla Ludmila
To já jsem tě rozlila
Usmálo se kakao
Řeklo - Nic se nestalo
Jedna z dětských říkanek- já ti nevím "čím to je", že jsem si na ni vzpoměla. Asi je to zlou předtuchou/ že bys ji taky dal do kategorie smutných chvilek:-) nebo prostě proto, že tohle je celá teorie stvoření světa:D ale nespleť si pojmy- my jsme pomyslné kakao, bůh pomyslná ludmila:-)
do konverzace se plést nebudu, Adieu mon ami
05.09.2007 19:50:00 Lota
Jen jsem chtěla říci, že naše úvahy a konání jsou lidská práce, ne boží práce...
05.09.2007 19:41:00 Favi
no to já jen tak pro jistotu...kdyby byl...to byl takový "dopis z planety země..." četl jsem to jako dítě .. asi mě to ovlivnilo...četlas to?
05.09.2007 19:38:00 prostějanek
Jak sám víš... lidi určitě existují... ale o Bohu... se to až tak určitě neví...
05.09.2007 19:32:00 Lota
A stvořil nás některé jako lidi chybující
tedy oprava...z povrchu zemského :-)))
05.09.2007 19:28:00 Lota
"I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý.
Litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci.....lituji, že jsem tak učinil"
Ale protože Bůh je milosrdný,a neudělal to čím hrozil, nesmetl nás s povrchu zemského, tak si tady píšeme na Literu básničky a mudrujeme a mudrujeme a ty Favi krásně mudruješ a moudře :-)
A jestli to bylo jinak, stejně je to jedno, protože všechno je v člověku. Svádět to na Boha?
05.09.2007 19:19:00 prostějanek
nevím jak ostatní... ale já... o velkým... odůvodněným lidským smutku... bezmoci.... a vzteku... :(
05.09.2007 18:35:00 Rozárenka
na bolest a na povinost nejsou léky...jen tlumiče, ale jestli jednou někdo vynalezne hodně účinej tlumič...dejte vědět
05.09.2007 18:35:00 Psavec
Těžko, Favi, předěláš člověka. Tenhle tvor je ve své podstatě neuvěřitelně variabilní.
05.09.2007 18:30:00 prostějanek
chtěla bych ti slíbit... že jednou najdu lék na všechnu bolest... ale nevím, jestli to dokážu... :(
