Návštěvnost
MOJE DRUHÉ JÁ
MOJE DRUHÉ JÁ
Sedí u mé postele
A tiše mě proklíná.
Pak do ucha mi teskně šeptá:
„Budeš má, budeš má, budeš má!“
Někdy kolem půlnoci,
Cítím její dech,
Blízko svojí hlavy.
Její vlasy mám na polštáři,
Nehty mě škrábe po zádech.
Občas když se probudím,
Přistihnu ji při činu.
Sedí na stropě,
A hledí do mé tváře když spím.
Sedí u mé postele
A tiše mě proklíná.
Pak do ucha mi teskně šeptá:
„Budeš má, budeš má, budeš má!“
Konečně jsem pochopila,
Proč říkala ta dvě slova.
Ona je někdo kdo mě dobře zná.
Jsem to totiž já.
A tiše mě proklíná.
Pak do ucha mi teskně šeptá:
„Budeš má, budeš má, budeš má!“
Někdy kolem půlnoci,
Cítím její dech,
Blízko svojí hlavy.
Její vlasy mám na polštáři,
Nehty mě škrábe po zádech.
Občas když se probudím,
Přistihnu ji při činu.
Sedí na stropě,
A hledí do mé tváře když spím.
Sedí u mé postele
A tiše mě proklíná.
Pak do ucha mi teskně šeptá:
„Budeš má, budeš má, budeš má!“
Konečně jsem pochopila,
Proč říkala ta dvě slova.
Ona je někdo kdo mě dobře zná.
Jsem to totiž já.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
já vidět sama sebe na stropě, jak na mě čučí, tak teda nevim..! :)) ale zajímavá myšlenka, pěkná :)
13.09.2007 21:31:00 | MishaX
Dost dobrý... ale trochu sem se bála..heh:)
13.09.2007 20:56:00 | Jean89
to jwe moc pěkný... jen tak dál!;)
13.09.2007 20:09:00 | Chechtalka