Pomalu ze mě odpadává popel
prázdných, bezduchých myšlenek
a vítr si s nimi hraje
stejně jako s podzimním listím
zbarveným do žluta
jako nikotinový dech
Rozfouká stejně i mě?
Kéž by...
Byl by konec prázdných dnů
nocí plných nočních můr
poletujících stále dokola
okolo mé hlavy
jako kolem pouliční lampy
Nechat se shořet
jako cigareta
a letět jinam do světa
popelavě šedobílá
snad jak realita
Ukončit prázdný den
plný černého nekonečna
a zítra se zas vzbudit
do temnotemného polojasna
Kéž bych byla stejným popelem myšlenek
a jen tak proudit
a zemřít
Vždyť já to snad i dělám!
Ta báseň mi připadá hezky uvolňující... rozsypat své myšlenky i sebe někde v nekonečnu... a ony si najdou cestu na svá místa... Líbí se mi
21.09.2007 22:21:00 | d---
Ano je smutná protože je ze života a je o životě tak jako o smrti... protože život následuje smrt a smrt následuje život... moc pěkná
19.09.2007 23:29:00 | Dagon.Lestat - My winter storm