přísaha zpečetěná krví

do kapek krve
liji svou bolest
v mé krvi…
…jsem svá

do kůže vyrývám…
slova, co tíží mě
/do kůže vyrývám…/
svou slabost

chyby, co dělám,
s krví ať splynou
zármutek, co cítím,
ať odejde pryč

ta chvíle volnosti…
trvá jen krátce
má chvíle bolesti
…za všechny zrádce

za lidi, co mi ublížili
za ně se ve své krvi
/…utápím…/
snad někdy přeřežu si žíly
/…a smrt si mě najde…/

jizvy v mém srdci…
odráží se na rukou
…a přeci
/necítím úlevu…/
v prsou mám balvan,
tíží mě k nesnesení…
/krev je… mé vykoupení/

ty slova,
ty rýhy,
/…nezmizí/
ty činy,
v mé mysli
/…nezmizí/
ta bolest,
to utrpení
/…nezmizí/
…vše zůstane…

a přece s tím nepřestávám
a přece si vinu dávám
/…za svou slabost…/
až bude důvod,
…přestanu
-přísahám-
až bude důvod,
toho pocitu se vzdám…

-ano, přísahám-