Zrada

Ne, díky nesladím !

Nesladím kafe,
já ho solím
slzami, co z očí se drolí
jak střepy z ostnatého drátu.

Tím drátem
jsem si srdce
omotala,
sama sobě
bolest udělala.

Někdo dělá chyby
- své srdce
bez dozoru nechá !
A to vyvádí, jak se mu líbí.

Touží po luxusu,
zcela nepatřičně, směle
nasáknout láskou,
podle svého vkusu
a pumpovat ji tělem.

Nechápe, že mě tak zabije ?
Otráví,
jak se teplo citu rozlije,
organismus to nestráví.

Dřív, když bylo srdce
pod dozorem,
žila jsem klidně,
v místě nevědomém.

Barvy šedé,
stereotyp nudný,
temně a nevesele
snící na dně studny.

Pak vybuchla nova,
a já se neskryla.
Úžasem a chtěním
jsem se spálila.

Vypadám šťastně,
ale pořád brečím.
Trvalo roky
šedé strádání.

Možná barvy
vidím naposledy,
nechci se vrátit do té šedi.
Děsím se zrady
- teď a tady.

Raději drátem
hroty zdobeným,
své srdce
v pevnost proměním...navždy ?