Prosím tě, vem si mě.
Vzpomínáš, jak jsme se potkali?
Prosím tě, neubliž mi.
Vzpomínáš, jak se naše oči setkaly?
Prosím tě, polib mě.
Byla to taková krása.
Prosím tě, vzpomeň si.
Moje srdce žalem praská.
Prosím tě, nezapomeň.
I já budu navždy vzpomínat.
Prosím tě, žij dál.
Jak mohu něco jiného vnímat?!
Prosím tě …
Odjel jsi.
Miluji Tě…
Hele musím se jen přidat k tý agresivitě... nechápu, co na tom vidíš nucenýho... je krásná... a psaní slouží k tomu, aby si lidé urovnali myšlenky, aby se zbavili pocitů, aby se vypsali papíru... takže jak můžeš někomu kritizovat jeho vlastní ( v této básni ne zrovna hezký) pocity, které jenom hází na papír???
12.04.2008 14:27:00 | Puck
hele nerej do ní, žádná nucená ani fantazijní baseň, no nic, jsem dnes nějaká agresivní (jako Bob)
07.11.2007 20:57:00 | Ta Naivní
Chápu, leč obsah se podrobil formě, ¨což se prudce projevilo v posledních verších-které tudíž stojí za nic.-Začátek dobrý přepsal bych konec-navíc působí(opět bohužel ten konec) že to byla taková vynucená báseň a ne jako inspirační a fantazijní "VRH"...jinak jistě piš dál...píšu to zcela upřímně...
01.11.2007 17:50:00 | A.Adonay.Š
Prosím tě
Odjel jsi
miluji tě
a máš mě vlastně rád??
nádherná skvělá básenka
01.11.2007 17:21:00 | Nút