Konec básníka

A básník přestal psát,
poeta odložil tužku na věčnost,
kritika zlomila ho v kolenou,
již nebudou se jeho řádky číst..
časem jako on, v nicotě zanikou..
tou nesprávnou kritikou laiků..
jež bičovali ho na duši ..

A básník přestal snít,
zánikem rýmů svých oněměl,
zahodil veškerou naději a myšlenky,
a šance v návrat jeho jsou tak tenký,
umírá, krvácí ránami na duši,
kdo znal ho v nitru jistě tuší,
že v žalu svého odmítnutí umírá ..

A básník oči zavírá,
jak delfín ve nejtmavší tmě umírá,
srdce prázdné, bez dalšího smyslu,
nechal na podložce u lisu,
čeká až kohoutím zakokrháním,
spustí se stroj zapomnění,
a konec dojde toho utrpení ..

Poetického básníka, co kritikou cizí přestal psát ..