Sny pavučinou reality opřadené

Šumění moře rozplývá se v dáli,
tak jako potápění a dívání se na korály.
Místo palem mě před sluncem chrání mohutné kaštany,
zvrtávám si nohu v chodníku a ne na oblázcích modré laguny.

Šelest svatebních šatů mi jen ve snu cinká,
víkendová rána vstávám oblékáním do montérek. Do prkýnka!
Urostlý muž, s odhodláním se mnou zodpovedný život žít,
se změnil v usmrkaného kluka s touhou si dětství prodloužit.

Prostředí mé chaloupky, kterou jsem stihla za ta léta opravit,
mi dává pocit naplnění a radost, že vím, jak žít.
Ale ani to dříví, ručně nasekané teplem nezapraská,
protože co je to za život v němž chybí opora a láska….