Zítra snad...

Anotace: Takový pokus o básničku na téma, jímž se normálně nezabývám, ale jež se bohužel kolem mé osoby nedávno několikrát mihlo.

Chodí si okolo,
kdo půjde dál?
Bojíš se, předstíráš,
že je ještě vdál.

Disponuješ
nesmrtelnými pocity,
jsi ještě mlád.
Co bude zítra,
čeho se bát?

Mladý přec umírá,
brzdy tu znějí.
Nárazníky auta,
zalité krví.

Rozdrcen na přechodu,
bez ponětí dění.
Opilý řidič,
v okamžik mizí.

Co vše as odkládal,
na chvíle jiný?
Copak chtěl udělat,
až bude jindy?

Náhrobek zdobý,
vyryté jméno,
patřilo...
...mně!?!

Už nikdy ti neřeknu,
že mé srdce je tvé.
Nikdy se již neomluvím,
za chvíle zlé.

Toužím jen po jediném, říct Ti mám tě ráda mami a promiň.