Vodnář

Tvé oči bloudí v neznámu
ve tvém vysněném světě
o hodných lidech a srdci bez šrámu
o krásné zamilované větě

Ty chtěla bys vše lepší udělat
však klopýtáš a padáš
a už od nich dostáváš rány
ale ne, ty se nikdy nevzdáváš!

Jsi pocitů a bolesti uzlíček
tak naivní a přitom podlá
k beznaději často chybí ti kousíček
nikdo tě nikdy nepochopí...

Dál budeš rány snášet
a možná je i odvracet
však raději zůstaň ve svém snu
skutečnost by se ti nemusela vyplácet

Utři si už slzy
a neplýtvej svým smutkem
on přejde jako vždy brzy...
ale stojí ty jizvy za to?!