O skutečném přátelství?

O skutečném přátelství?

Anotace: No, hezky se v tom zobrazuje, po čem jsem jako dítě toužila a co pro mě pravé přátelství znamenalo. Taky je z toho cítit opovržení. Tak to jsem byla já...

Připadám si jako cizinka,
jako smutné písně hrdinka,
když sleduju kol sebe dění,
tohle, to nic pro mě není!

Všichni se baví, smějí a křičí,
hříbátko na louce vesele řičí,
já stranou se smutně usmívám,
mladý kůň nešťastně umírá!

Houfy přátel pro mě nejsou,
s sebou stejně nic nenesou,
lepší přítelkyni mám,
přijde když jí zavolám!

Sama sobě přítelkyní,
ostatní tím těžce viním,
ostatní, ty nenávidím,
být jednou z nich tak se stydím!

Vždyť co byly jejich vztahy,
když zničily je života tahy,
přátelství to nikdy nebylo,
a mě by tohle zničilo!

Já miluju, beru, dávám,
jim nic z toho nevydávám,
klisna rodí další hříbě,
sejmi ze mě těžké břímě!

Toužíš po té povrchnosti,
odmítáš jediné ctnosti,
hříbě než se postavilo,
hlavu trpně položilo!

Mě máš milovat, vždyť jsem tvá přítelkyně,
ne za nimi běhat, při té jejich vině,
zabiješ hříbě, ty život ten uhasíš,
vždyť ono to hříbě, to je naše přátelství!!!

Autor genca, 10.12.2007
Přečteno 330x
Tipy 2
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

rozumím ti, taky jsem ve škole jen tiše pozorovala dění kolem a ničeho se nezůčanovala....byla jsem a jsem nejraději sama, nepotkala jsem ještě nikoho, s kým bych se cítila dobře...

10.12.2007 23:41:00 | Veríssek

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí