Anotace: 13.12.2007 Takový textík, který se mi vylíhl v hlavě na koncertě -123 minut.
Pomalu stoupá dým
Z vesnice v údolí
Včera tu žili lidé
A dnes tu mrtví dlí
Pomalu stoupá dým
Na polích hoří sklizeň
Jen smrt tu obchází
A čte si jako v knize
A možná jednou
Zase tu budou domy
A jiní lidé
Prožijí totéž co my
Možná jednou
Možná jednou za sto let
Pomalu stoupá dým
Stoupá vzhůru k nebi
Umírám na kříži
V rukou a nohou hřeby
A možná jednou
Zase tu budou domy
A jiní lidé
Prožijí totéž co my
Možná jednou
Možná jednou za sto let
Pomalu stoupá dým
Z básně je cítit, že byla psaná pod vlivem písní. Je v ní refrén, opakování důležitých motivů... povedená.
03.01.2008 10:26:00 | prostě já
Je to tak,jako po spirále,stále dokola,jen o poznání výše.A někdy ani to né.
Má to hloubku.
20.12.2007 15:04:00 | s.e.n
Stále se opakující v historii lidstva dejá vu.
Tak mi to připadá, dobré.
20.12.2007 14:51:00 | Marfuša
Pomalu stoupá dým...
dnes jako v pohádce...
k azurovému nebi...
Možná naznačuje,
že jen tak se vytrácet
nemůžem do nikam
(i když se to tak jeví)
:o)
20.12.2007 11:42:00 | Cecilka