Skonání jedinců z nás

Anotace: Měl jsem trochu depresi a tak jsem psal, tak jak jsem cítil smrt či konec na tomto světě, že vypadá nebo bude vypadat..

Stejně tomu neutečem
a zemřeme sami,
v pochmurné malé místnosti,
bez kapky žití skonáme
a naši ruku,
nikdo nepodrží,
jen malá sličná dáma,
s vráskami a úsměvem v očích,
tiše na rameno,
ruku svou položí nám
a půjdeme vpřed,
bez ohlídnutí zpět,
prázdní a srovnaní,
se světem bývalým,
vyrovnáni bez účtu,
kráčíme v zástupu,
v zástupu zemřelých.