Skonání jedinců z nás
Skonání jedinců z nás
Anotace: Měl jsem trochu depresi a tak jsem psal, tak jak jsem cítil smrt či konec na tomto světě, že vypadá nebo bude vypadat..
Stejně tomu neutečem
a zemřeme sami,
v pochmurné malé místnosti,
bez kapky žití skonáme
a naši ruku,
nikdo nepodrží,
jen malá sličná dáma,
s vráskami a úsměvem v očích,
tiše na rameno,
ruku svou položí nám
a půjdeme vpřed,
bez ohlídnutí zpět,
prázdní a srovnaní,
se světem bývalým,
vyrovnáni bez účtu,
kráčíme v zástupu,
v zástupu zemřelých.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Řekl bych, že na tom už nesejde, kdo tam na nás bude čekat.. Možná, že na každýho z nás tam bude čekat někdo jiný..nebo pořád ta samá osoba, ovšem s jinou tváří..
07.02.2008 18:03:00 | Gabriel17
Jo někdy máš asi vážně pravdu až na tu slečnu..Já si myslim že tam je spíš chlapec...
29.01.2008 12:20:00 | Markeťák713
