Prosby a přání

Anotace: Je spousty věcí, co dokáží člověka trápit. Báseň bez rýmů, co však básní se mi zdá být.

***
Tvá tvář,
zahalená mlhou mých myšlenek,
ztracená se zdá,
mizící v temnotách.
**
Čas nepřeje vzpomínkám
a obrazům v mé mysli,
ale Rolliene prosím,
ať si pamatuji alespoň tváře.
**
Záblesk!
Však zmizel dřív,
než zachycen mohl být.
Zapomněla jsem.
**
Kruté zjištění,
otevřít oči mě nutí,
ta zlá a prokletá
realita.
**
Smích bláznův,
vyplňuje černé zdi,
vypleněných domů,
čekajíc na záchranu.
**
Bez fotky
a se vzpomínkou,
ztrácející se,
ubíjím se.
**
Po večerech,
podobným dnešnímu,
ztrácejí se úsměvy,
ty poslední.
**
Slyším srdce,
rychle bít.
Cítím můj dech,
zrychlený.
**
Prosby nestačí,
úsměvy zmizely,
přání bláhový,
patří k bláznovi.
**
Trpce chutná,
ztráta vědomí,
přání vyplní,
večery zmatený.
**
Nevědět o mysli
a oddat se touhám,
vzbudit se ráno,
v zapomnění doufat.
**
Žárovka prasklá,
zůstaly střípky,
v každém obrázek
minulosti.
**
Zůstal tu žár,
zbytky tepla,
však rychle
vytrácí se.
**
Tak jako vzpomínky,
mizí část mé osoby,
ztrácí se za obzorem,
třeba v budoucnosti?
**
Tak jako dřív,
bdím.
Ztrácím se a znova
nacházím.
**
Tři temné
postavy.
Spousty chvilkových
záblesků.
**
Ty, ten druhý i ten poslední,
odcházíte.
A mě každý něco tu
snad zanechal
**
Ty úsměv,
ten druhý polibek,
a ten poslední chápající
pohlazení.
**
Zmizelo odhodlání,
leč setrvačnost
přetrvává.
Tak věřím.
**
Věřím v ty tři,
tak v dalším životě
Snad
nashledanou
***

***by Whatsoever***