Sužuje a mučí mne neodbytné tušení
Že moji drazí, milovaní a blízcí mne opouštějí
Bože! Co se to děje? Vždyť všichni umírají!
Se slzami v očích objímám maminku
A moje srdce svírá úzkost a tlačí strach
Že to jsou poslední společné Vánoce
Okolo krku se mi stahuje smyčka lítosti
To proto, že můj pes se dívá tak strašně smutně
Kamarádi jsou bledí a třesou se jim ruce
Snad všichni jsou němocní?
Můj přítel už skoro nic nejí a přestává mluvit
Proč mám jen ten hrozný pocit
Že o ně o všechny přicházím?
Najednou mi to došlo:
Ten kdo umírá, jsem já!
Sem se rozhodla, že to ještě rozchodim! Ještě se mi nechce pod kytky. Zjištění je to vpravdě nepříjemné, ale je to zase vodpich(las) pro další a lepší zjištění...
02.01.2008 15:21:00 | Hannazka