Kniha básní

Mám knihu básní v kůži vázanou
do níž jsem své city psal
slzu stokrát plakanou
jak jsem pravdu popíral
můj smutek mi za brk sloužil
inkoustem byla moje krev
jak jsem psal, tak jsem toužil
a tiše klepal na rakev
kam ukrýval jsem všechno krásné
a určoval to k zapomnění
zbyly tu jen smutné básně
a básník hodný zatracení