Slzy růžím

Slzy a Růže,
jak vzdálené to světy
a slzy ty,teď spalují ty rudé květy.
Jak kapky deště slaného, se třpytí slzy na růžích.
Jsou jako lidská rosa,
je to vzpomínka,jak chodila jsem bosa ,
po dešti , v mokré trávě ,
jak starosti zvládaly se hravě,
jak bezstarostný smích ,
se rozléhal po kopcích.
Tak jako noc se střídá v den,
tak i nám se mění sen.
Slunce však stále bude hřát
a sen.... ,sen nám vždy dopřeje,
co budeme si přát