Anotace: Takže konečně něco aktuálního. Básnička o mém snu..spíš nereálném než možném..
Často mám sny plné splněných přání,
jen skutečnost mi někdy ve snění brání.
Proč by láska reálná nemohla být?
To tě snad nemohu nikdy mít?
Zatrpklý jed už srdce mé stíhá,
je to láska, ta obrovská tíha.
Já už snad ani nechci bdít,
jen další představu jdu si snít.
Jasně že se usmívám :), ale co se týče lásky..není to vůbec lehký :(
28.01.2008 19:44:00 | Holka z davu
Jojo to je prevít, ale psát veseleji budu, až bude důvod, který zatím není. Píšu básničky podle pocitů a ty jsou v tomto směru zatím smutné ...
21.01.2008 13:59:00 | Holka z davu
Ale no tak holka. Trošku veseleji. O smutku tu píšeme všichni. Takhle za chvíli ztratíme schopnost se radovat. Dej nám ještě naději a unikni šedivosti smutku. Píše se o něm tak snadno a často tak krásně, ale je to pěkný prevít, pozor na něj!
20.01.2008 22:57:00 | Demedalex
Moc děkuju! Jojo takhle je to tak nějak myšleno, píšu o snění to jo, ale zároven jsem pevnýma nohama na zemi a to v realitě:(..
18.01.2008 21:43:00 | Holka z davu
Nesni, buď víc v realitě ... víš, někdy procitnutí ze snu je jako noční můra. Je hezké a takové blázínkové snít, jistým způsobem nás to uspokojuje a dává klid a radost ... jenomže život je především o realitě. Dílko se mi moc líbí.
18.01.2008 21:41:00 | NikitaNikaT.