Anotace: Je to už starší... tak rok... a stejně mě to pořád mrzí... Naprosto něco jiného než ,co píšu teď.. ale proč neukázat i to, jaký člověk byl a co cítil.. zažil.. zničil... dokázal... to je prostě jedno.
Srdce se s bolestí z těla mi dere
Kde se to vzalo, kde se to bere?
Hluboká rána, co těžce se hojí.
Je tu ten pocit,že život mě skolí.
Kde se to vzalo, odkud to chodí?
Proč to tak ničí, proč to tak bolí?
Proč nejde tomu, prostě říci dost?
Proč se to objeví, jak nezvaný host?
Nechápu význam některých slov.
Jsem asi oběť na kterou je lov.
Někdo se snaží zničit mě celou.
Co je to za lidi, kde se tu berou?
Co jim to dává trápit lidi kolem?
Proč radši nezmizí neřeknou sbohem?
Mají také srdce a co třeba duši?
Nebo jen meče,nože a kuši?
Mají vůbec svědomí,chtějí vůbec žít?
Nebo jen vše ničit a kolem sebe bít?
Potkáte člověka a přítelem vám se stane.
Podáte mu ruce, natáhnete dlaně.
Dáme mu kus srdce i svojí duši.
Dáme mu vše,co jen mu sluší.
Žijete pro přátele pro jejich sny.
Dáváte jim sebe i svoje dny.
Děláte to s láskou je to vaše Já.
I já taková jsem,takto jsem svá.
Miluji své přátele i jejich chyby.
Miluji je celé, neřikám kdyby.
A pokud přijde něco,co neni kladné.
Co se mi nelíbí a není ladné.
Tak snad upřímnost je předností vztahů.
To je ta královna i největších darů.
To je pro mě přátelství i velká láska.
Není to nicotné žádná levná sázka.
Tak proč někdo za upřímnost podrazí ti nohy?
Na to přece nejsou, žádné zvláštní vlohy.
Proč ti někdo za tohle, tvoje srdce ničí?
Proč má někdo radost, že celičkou mě zničí?
Nemůžu se smířit že upřímnost je špatnost.
Že je to v přátelství nežádaná vlastnost.
Nebo jsem slepá neumim snad hledat?
A s pravými přáteli s radostí se shledat?
Opravdu nevím a slzy mi těčou
Hrozně to bolí,hodiny se vlečou.
Neumím to přejít, jsem asi fakt cizí.
Kde je to srdce? To zlato ryzí?
musím ,tě šoupnout do oblíbených píšeš tak jak cítím .Děkuji budu se vracet :-)
14.09.2010 08:10:00 | Divoženka1
taky mám podobné otázky a hledám na ně odpovědi
... píšeš tak otevřeně, líbí se mo to:)
23.05.2009 23:00:00 | akneliam
a jak si mi jednou napsala:
i když člověk nechce.. nějakej cit mu ty kolena podlomí..
tak to vim uz davno ... proto sem se davno naucil city ignorovat i kdyz to neni dycky nejlehci ...
10.10.2008 17:33:00 | Joker-off-Hell
dobre ... neco mi to pripomina ... radsi se nauc to ignorovat ... pac je malo lidi uprimnych a tak .. je to dobra vlastnost ale malo lidi to chape a este min lidi to bere ... je to proste maras ten svet
10.10.2008 17:30:00 | Joker-off-Hell
vyvěste černou vlajku za upřímné-zklamané, asi nás pod ní bude stát hodně...
06.06.2008 22:22:00 | drsnosrstej kokršpaněl
No jo, ono je to tak, že o pravdu nikdo ve skutečnosti nestojí:) Ale líbí se mi jak jsi to napsala. Opravdu;)
15.03.2008 18:55:00 | verunča
To je vyčerpávající, ale sakra pravdivé a dobře napsané...vím co prožíváš
09.01.2008 23:46:00 | Pišák
Ještě jsem zapomněla, k temu přátelství ... mno, ono je to někdy těžké, a stojí opravdu se zamyslet nad tím, zda to také není takový ten určitý druh lásky, kdy k temu člověku něco víc cítíme, než jen jako k obyč. kamarádovi.
09.01.2008 12:50:00 | NikitaNikaT.
Myslím, tedy působí to na mne tak, že máš asik teho hodně na srdci, hrozně bys´to chtěla napsat, ale opět se mi zdá, že v některých větách za každou cenu dáváš rým. Ale řekla bych že opravdu jen v několika větách mi to zrovna nesedne. Jinak se mi to vcelku líbí. Má to myšlnku, dobrý nápad, je to aj od srdce, celkem upřímné.
09.01.2008 12:48:00 | NikitaNikaT.
Však přeci jen .. odpouštet by se mělo .. ale zapomínat .. to asi ne .. vím, snad, chápu .. jak těžké je odpustit..
08.01.2008 21:13:00 | Analisieren
Analisieren: děkuji za nádherný komentář... smutný.. ale nádherně se čte... já myslím,že se jen tak před něčím nezastavím.. a jdu dál.. ale ne vždy odpouštím.. a tohle byla situace,kterou asi neodpustím nikdy..
08.01.2008 16:46:00 | excited
Poprvé zamilovaná: popravdě si myslím,že pravé přátelství je ještě intenzivnější pocit a vztah než pravá láska... o to více bolí,když zklame.. ale zase člověk zjistí,že to nebylo to pravé z obou stran.
08.01.2008 16:46:00 | excited
Já vím ..
Ono to od drahých tak trochu bolí,
špatně se rány, po činech hojí.
A probděné noci, kdy tělo se svíjí,
ztrácí se ve tmě, v tu tmu s vpíjí.
Ono to od drahých tak trochu zamrzí,
když slovem ničivým, zničí zámezí.
Jednou však, i tebe, věř mi, omrzí,
být druhým tou pravou, opěrnou zdí.
Ono to časem, tak trochu odpluje,
a tichý čas, ná plevelů zbavuje.
Buď jako oni, bráníc vlastní sluje,
věř, že pak lépe, dýchat se ti bude.
Ono to svádí, k vlastnímu pokání,
vím že máš, bolavé, trýznivé nutkání.
Však přemýšlej, čas o závod uhání,
a osoba, co zradila, ukáže : " To s ní ! "
Já prožíval/a to pravé přátelství ..
PS: jen slaboch se zastaví před překážkou .. nezáleží na tom, jak je vyskoká .. záleží na tom .. jak moc chceš, chcete oba dva ji překonat ..
08.01.2008 14:35:00 | Analisieren
To je síla, to jsem přečet jedním dechem.Jak zvláštní, že právě ty nejtěžší chvíle dokážou později vytvořit něco tak úžasně "klouzavého", čtivého, a pravdivého.
07.01.2008 23:03:00 | neurobeat