Myšlenkama polepený dvěře
Myšlenkama polepený dvěře
Anotace: Už mně to štve..nezlobte se za to na mně...
Píšu, co psali všichni
přede mnou,
co budou psát i po mně.
Píšu všechny ty
filozofický kecy,
co stejně nikdy
neplatěj...
Proč se nedá
platit smutkem?
Něco prostě
musí bejt na furt...
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskMně toho taky tolik štve...
25.01.2008 18:11:00 | Pišák
taky jsem byla taková...pár let zpátky,když jsem začínala psát a měla v hlavě otazníky...ne-nic není na furt a člověku zbývá jen smířit se
16.01.2008 11:33:00 | ztracená
Určitě musí být něco stáleho a na stálo,
a doufám, že to není jen sen o snu...
15.01.2008 08:08:00 | Dračičák
dobře vyjádřeno,bez keců je tam mnoho,líbí 1*
14.01.2008 19:24:00 | cevert
Jo, a o tom je přísloví, že "život je boj" :-)))
Kristy: Je to moc krásná báseň. Každý ze sebe občas potřebuje vyplivnout vědomí všech těch "keců", co v sobě nosí. To je jedině v pořádku ;-) Jen doufám, že se nejedná o chronický pocit, to by potom bylo špatné...
Vážení, souhlasím s vámi! Láska (samozřejmě ta nekonkrétní) tu s námi je na furt. Jinak bychom si museli všichni hromadně uvázat mašli :-)) (A to by pak byla na světě ale strašná nuda :-)
13.01.2008 16:59:00 | Lisa.Ginmi
Všechno se prý děje,proto,že to tak má být,ale kdo to má pořád chtít?
13.01.2008 12:56:00 | takova
Chancer to řekl i za mne...
12.01.2008 18:05:00 | Bíša
Já taky, ale nikdy nejsem tak nešťastný, abych se z toho nevzpamatoval!
S těmi myšlenkami - to je úděl básníků. Ptát se a odpovídat, hledat smysl všeho, opěvovat, proklínat, atd.
A něco je na pořád - láska! ;-)
12.01.2008 15:19:00 | Chancer
Jj, kdyby se dalo platit smutkem, tak bych byla velmi movitá :o(
12.01.2008 14:43:00 | NikitaNikaT.