Návštěvnost
Vzduch
Vzduch
Anotace: Napsáno ve strašným vzteku, smutku, nehorázný zamilovanosti, strašně se mi to míchá...potřebovala jsem to ze sebe dostat, prostě musela :(! Psáno někomu,kdo si to stejně nejspíš nikdy nepřečte.
Kterou můžeš pohodit na tvrdou zem?
Já už nemůžu dál, fakt to nejde!
Ale co tobě na tom sejde.
Pro tebe jsem přece jen vzduch
a já myslela, že jsi tak úžasný kluk.
A když už mi řekneš "čau"?
Propustíš to jen mezi zuby, bez úsměvu, bez naděje.
Moje srdce jen křičí "au"!
Bolí to čím dál tím víc,
ale ty nevidíš, necítíš.
Klidně můžu opodál stát,
však ty jen podivně koukáš.
Já odhodlám se a jdu s pozdravením,
jenže se neodvděčíš pohlazením,
jen "úžasné" čau uslyším.
Víš co? Jdu pryč!
Nechci tě vidět, to si piš!
:'(
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskProč se tak často trápíme pro ty, kteří si to nejspíš ani nezaslouží? Proč nedokážeme být tak bezcitní jako oni? Asi proto, že někde v hloubi duše víme, že je to tak lepší. Ale trpíme za to. Nikdy ovšem nezapomeň, že nakonec přijde změna, kdy už trpět nebudeme muset.
20.01.2008 22:47:00 | Demedalex
Jj, v záchvatu emocí člověk řekne a udělá mnoho věci, ale pořád by si měl být tak nějak vědom, co dělá, pač některé věci nejen, že nendou vzít zpět, ale hlavně jsou pak neumluvitelné a může se stát, že nejen že ublížíme temu druhému, ale také možná aj ještě víc sami sobě ...
18.01.2008 21:32:00 | NikitaNikaT.