Anotace: Trochu delší báseň, kterou přivál snad sám Čas...
Pláč a smích
a smích a pláč
Kdo poví mi
co já jsem zač
Kdo tuší to ten neodpoví
a kdo ví, ten neřekne
Motýlí křídlo sametový
každej z dlaně setřepne
Jen to křídlo modravý
leží mi lehce v ruce
V tvejch prstech pevně zmáčknutý
mý srdce prudce tluče
Pláč a smích
a smích a pláč
Kdo poví mi
co já jsem zač
Kdo tuší to ten neodpoví
a kdo ví, ten neřekne
Motýlí křídlo sametový
každej z dlaně setřepne
Z dlaně každej sundá
tykadla těch nočních můr
a po noci pod oblohou
nezbyde než slzy půl
Tý slzy poslední
co na řasách zůstalo
Však slunce polední
i ji hned vysálo
Slehlá tráva kolem ohně
co už dávno vyhasnul
ráno stojí zase rovně
Vzpomínky jsou bez kazu
Já dopředu věděla
že kouzla mizí v mžiku
však podlehli jsme oba dva
nesmazatelnosti okamžiku
Pláč a smích
a smích a pláč
Kdo poví mi
co já jsem zač
Kdo tuší to ten neodpoví
a kdo ví, ten neřekne
Motýlí křídlo sametový
každej z dlaně setřepne
Jen to křídlo modravý
leží mi lehce v ruce
V tvejch prstech pevně zmáčknutý
mý srdce prudce tluče
Pláč a smích
a smích a pláč
Kdo poví mi
co já jsem zač
Kdo tuší to ten neodpoví
a kdo ví, ten neřekne
Křídla můr jsou sametový
Každej je z dlaně setřepne
Z dlaně každej sundá
tykadla těch nočních můr
a po noci pod oblohou
nezbyde než slzy půl
Tý slzy poslední
co na řasách zůstalo
Však slunce polední
i ji hned vysálo
Slehlá tráva kolem ohně
co už dávno vyhasnul
ráno stojí zase rovně
Vzpomínky jsou bez kazu
Já dopředu věděla
že kouzla mizí v mžiku
však podlehli jsme oba dva
nesmazatelnosti okamžiku
Smích a pláč
A pláč a smích
Kdo poví mi
co já jsem zač
Kdo tuší to ten neodpoví
a kdo ví, ten neřekne
Motýlí křídlo sametový
každej z dlaně setřepne
Snad jsem pořád malá holka
co neumí se prát
A kdo ví snad jednou
Budu se jen smát
Že duše taky bolí
To radši zapomenu
Snad budu dospělá
A na křídla? Ani nevzpomenu
Pláč a smích
a smích a pláč
Kdo poví mi
co já jsem zač
Kdo tuší to ten neodpoví
a kdo ví, ten neřekne
Motýlí křídlo sametový
každej z dlaně setřepne
Tak takhle jsi začínala - zajímalo mě, jaké bude to drobné připomenutí dob, kdy jsme byly všechny tak jiné a měli toho tolik před sebou (ne že bychom teď neměli :-)) a víš co, vůbec to není špatné. Právě naopak - krásné formulace, proud plynulý jako voda v řece... Jen jedna věta mě vážně "pohoršila":
"Snad budu dospělá
A na křídla? Ani nevzpomenu"
Chá chá :-)))
29.01.2008 21:00:00 | Lisa.Ginmi