NADĚJE UMÍRÁ POSLEDNÍ

Opouštím duši svou,
vzpomínky si tiše přehrávám.
Většinou mají melodii bolestivou,
s pozitivní mocí karty prohrávám...

Vzpomínky, i když nejdou slyšet,
řvou do prázdnoty.
Proč na ně pořád musím myslet,
vždyď uložila jsem je do šuplíku "NICOTY" !!

Má duše pomalu pryč odplouvá...
sama nevím kam.
Poslední záchranná nitka popraská,
už dávno všechno kolem sebe nevnímám...

Na všechno zapomeneš, když spíš
a neboj, ve spánku žádnou melodii neuslyšíš...

...PŘESTAŇ! VSTAŇ, VYKROČ SE VZPŘÍMENOU HLAVOU A ZAPOMEŇ...