Pod peřinou
se schovám
před strachem
ze smutků lásky
a povolím
stavidla veletoků,
jenž chtějí vidět
noční krajinu.
Jen pro pocit,
že nejsem
sama...
Konec mne překvapil, ale nevím, jak jej přesně pochopit, spíše si to vztahuji na sebe, beru to v tem smyslu, že nejsi sama, kdo se takto cítí a pokud je to druhý případ, kdy nejsi sama, že existuje někdo, třebas jen hrtka lidí, co rádi pomohou, pak Ti to jen přeji a věř, že takových opravdových přátel je velmi málo ...
25.01.2008 20:49:00 | NikitaNikaT.
Sama nejsi...určitě máš kolem sebe lidi co tě podrží...a na to nezapomen:)
21.01.2008 16:50:00 | už ne pernikova princezna