trnitá cesta křížová...

Poselstvím doby je schovávat se v díře
Do hebkých šátků ukrývat svou tvář
Nad rozum víra je a Kristus zmizel z kříže
Zbyly jen hřeby, krev a zlatá svatozář

Šedivým závojem se prodírá král spící
S trnovou korunou a s šátkem na očích
Jde cestou křížovou zas znovu, po tisící
A vždy se za ním jen Šimon otočí

Zšeřelou krajinou vleče svůj starý kříž
Podruhé, potřetí, znovu a znovu padá
A ač je Golgota každý krok blíž a blíž
Král vidí růži jen, jak poblíž cesty zvadá

Stejně tak uvadá plod žití jeho matky
Jde na smrt potupnou, jen v cáry oděn jest
A nikdy nevrátí se k ní domů, na zem zpátky
Za tíhu kříže lidi čeká jen soud... a trest