Anotace: Nevím, co k tomu říci. Záznam jednoho temného pocitu (kategorie surrealismu)
Hlad v konečcích prstů
- občas to zabolí
Hlas bohyní temnoty je jen dočasné volání ochraptělých sirén
a krev v žilách tak nekonečně vzdálená
Zelené oči pod zelenými řasami
pod zelenou vodou
pod rudým nebem
pod mnoha a mnoha mosty
Vedou na západ i na východ
Mají velké teplé dlaně
žádné prsty - nenosily rukavice, když přišly v zimě mrazy
Mají toho hodně na práci
Probouzet oči ránům
a nikdy neříct: "Promiňte, ale nešlo to zařídit. Váš vlak už odjel."
Mají velké teplé dlaně
jsou to mosty v nekonečnu
V konečcích prstů to občas zabolí
a hlas ochraptělých sirén rozléhá se po náměstí loňských snů
s prošlou záruční lhůtou
Nebe je zas rudé
a voda... hluboká a nekonečně zelená
je-li v ubohých kecech co se vydávaj neprávem za poesii tak ty jsi originální zlato
31.01.2008 16:02:00 | Arcangelo
To je zajímavý výklad :-))) Líbí se mi, je takový hezky hravý (i když dost morbidně) Já proti vlastnímu pojetí každého nic nemám, právě naopak - jakýkoli text s ním dostává nový rozměr ;-)
(Roboti mi tvrdí, že jsem TUR - no popírat jim to nebudu. I oni mají právo na svůj názor :-))
24.01.2008 20:31:00 | Lisa.Ginmi
V konečcích prstů občas zabolí.... zvlášť v těch, které v zimě nenosily rukavice.... páni, je zvláštní, že surrealistické obrazy chápu... ale básně asi vůbec... no neva, každopádně hodně zajímavý pokus:o)
24.01.2008 20:23:00 | Gina Rocca
Jak to chápat? No... asi těžko ;-) Já to sama nechápu, je to pocit, který ze mne vypadl zrovna v této podobě - prostě surrealismus...
24.01.2008 18:49:00 | Lisa.Ginmi
Vůbec nevím, jak to chápat. Jsem teď v poslední době taková zabedněná. A asi i dost zahleděná do sebe... :)
24.01.2008 18:39:00 | Liss Durman