Návštěvnost
Ztracený rozum...
Ztracený rozum...
Anotace: posílám pohlazení a objetí všem....
ve váze zvolna už ztrácí dech.
Půlnoc se konečně kloní k ránu,
hvězdy si odnáší ve vlasech.
Jen do prstýnků oblečená,
mám v srdci lásku, či lhostejnost?
Zklamaná, nebo okouzlená?
Chci tě, anebo mám tě dost?
Ráno prý pokaždé moudřejší je.
Kdo mi to ale teď zaručí?
Láska je drama i komedie,
když ztrácím rozum v tvém náručí.
Už mě netrap, moc prosím.
Tolik bolesti v sobě nosím.
Miluji a sebe daruji.
Pak toho jen lituji.
Proč opět facku dostala jsem.
To nejsem člověkem?
Proč se toto děje?
Jsem plna beznaděje.
Už nechci být na tomto světě.
Ať to skončí, třeba v létě.
Ale nejlépe již dnes.
Můj život je zkopaný pes.
A to bolí moc.
Nevím, jak najít pomoc.
Proč tolik pláči,
svůj život ztrácím?
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisksnažím se bojovat-i proto verše psát-vždy když chci život vzdát-jdu veršíky sem dát-pomáhají komentáře-jen není náhle žádná záře...
25.01.2008 10:48:00 | toužím.jít.dál
Fackám vzdoruj,
nevzdávej se a bojuj..
..za sebe, za štěstí..
toť první krok k vítězství..
25.01.2008 08:16:00 | S..a
Zdá se, že mnozí se snaží poradit, podat snad pomocnou ruku, ale jak je vidět, nic nezabírá. Myslím, že problém není v tem, že chceš umřít ... Vím, že láska bolí, vím, že sám život někdy bolí ..., ale zřejmě by to na temto světě bez teho nešlo.
25.01.2008 05:54:00 | NikitaNikaT.
děkuji...ale už nevím, jak dále...
25.01.2008 05:36:00 | toužím.jít.dál
pro tvou bolest je jen jedna cesta vpřed.Spálit mosty a již se nikdy nevracet.
25.01.2008 04:46:00 | dick brown