Anotace: Takovej trochu vnitřní monolog... No co, možná je to klišé. A? Každej má ty motýlky v břiše. A nač šeptat to jen tiše, když utíkám do své říše...
Je to těžký,
všechno je
strašně těžký...
Ale musíme
bojovat...
I když on byl
možná ten pravej...
Bojuj.
bojuj, ať vidí,
že ty to dokážeš,
že seš silná holka...
Ať vidí,
co kdysi měl
a opustil to...
Bojuj za to,
aby se někdy
cítil jako ty,
aspoň na malej
okamžik...
Aby pochopil,
jak bolí láska...
Bojuj,
a i když to vzdáš,
neboj se,
pořád seš hrdinka
svýho příběhu.
A tuhle roli
Ti nikdo nevezme.
Bojuj.
Pro pocit,
že Ti aspoň něco
na tomhle světě
zbývá…
Tak sakra bojuj!
Tohle je úplně dokonalý...musela jsem se k tomu ted vrátit protože se ti to opravdu mooooc povedlo...
02.02.2008 22:18:00 | už ne pernikova princezna