Byl 25. leden, maturitní ples,
hrůza, děs.
Nikdo z přátel nepřišel,
kdo z nich o pozvání stál?
Celej večer se zkurvil, nevyšel
a teď chtěj, abych jim věřil dál?
Jsou naivní jak malé děti,
dali najevo člověku, že pro ně znamená míň než smetí.
Nechci je mít kolem sebe víc,
měli všechno, však nedali mi nic.
Nedokázali přijít ani na tu chvíli,
nejspíš by jim to zkrátilo žíly.
Nechápu jak můžou chtít, abych jim pořád věřil,
nebo jim své problémy svěřil.
Kolem krku dali jste mi provaz,
chci říct jen: Už tu nejsem dále pro vás!
Však přátelé - ti praví...
důveru nezradí.
Ne.
Neublíží na duši, či na těle,
ne nadarmo říká se:
V nouzi poznáš přítele...
19.02.2008 23:40:00 | C.alwen
Přátelé by si měli vzdy najít čas....i malou chvilku....na to aby byli s tebou...
31.01.2008 20:26:00 | Yukki
Však mi jsme tu pro Tebe
Odvedem Tvou duši do nebe
Jsme strážci Tvých kroků
Snad odpustíš mi tuhle sloku...
Je to zvláštní, jak člověk najendou zjistí, že přátelé nejsou přátelé a podobně...
29.01.2008 16:28:00 | Santinan Black
Báseň moc hezká...ale nevěřim ti,že člověk se srdíčkem jako máš ty dokáže říct tu poslední větu...
28.01.2008 13:25:00 | mosquito