Panenka

Bojím se o tebe
v životě krutym,
ty vzhlížíš na nebe
a oči máš dutý.

Dutou máš hlavu,
když večer brečíš,
jsi ztracená v davu
na kolenou klečíš.

Zbytečně kopeš
lidi kolem sebe
smutkem se potěš,
ať tě to zebe.

Ze smrti ze strachu
se schováváš v koutě,
zahrabanou do prachu,
panenko,
nenajdou tě.