Cesta

Anotace: Nevím, co k tomu říct...

Květina uvadá pod Tvým pohledem
Noc i temnota je Tvým nohsledem
Jak krásný pohled na hvězdnou oblohu
Už nikam nespěcháš ani do hrobu

Touláš se sama krajinou
Toneš při procházkách touhle pustinou
Nikdo tu není, jen Ty
Co šeptají Tvé hebké rty

To nikdy se nikdo nedoví
Nikdo Tě totiž neslyší, kvítku medový
Zůstalas‘ sama beze jména
Kde byla Tvá rodina
Když potřebovala jsi pohlazení

Nevíš, květinko křehká, a přesto jdeš
Procházíš touhle pustinou, jenž nezná déšť
Snad jednou dorazíš, kam tě nohy vedou
Snad jiní lidé opět Tě nepodvedou

Ty jednou dojdeš na konec té cesty
Pak zapomenuty budou Tvé resty
Avšak do té doby smíš jen kráčet
Vinu a samotu za sebou vláčet