Je pozdě..

Je pozdě..

Anotace: moc pozdě.. já tak chtěla.. tak moc..

Smutný úsměv anděla
za uplakaným oknem
jsem spatřila,
když noc se loučila se dnem..

Svítalo a já se dívala
přímo před sebe a přemýšlela,
proč že jsem se sem schovala
a lži pro ostatní si smýšlela..

Abych s nimi nemusela být
..a otevřela jsem to Okno svobod..
-to abych mohla konečně žít
svůj vytoužený život..

A pak jsem ho zahlédla,
on náruč svou mi nabízel..
A já jeho úsměvu podlehla
-vždyť přímo mě k tomu vybízel..!..

/A najednou jsem do hlubin padala../

Jeho náruč mne nezachránila
a tak teď v Pekle trpím
Ne, nikoho jsem před sebou neochránila
-tak dál bodejte mne tím kopím..!..

Ty, anděli černý,
já měla Tě dřív prohlédnout.
A Ty, příteli můj jediný a věrný,
Tebe neměla jsem nikdy přehlédnout..

/Promiň mi to.. I když vím, že omluva nestačí../
Autor Adie.80, 04.02.2008
Přečteno 315x
Tipy 8
Poslední tipující: už ne pernikova princezna, pavlis, 0-0, Simísek, Petbab
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

miluju upřímnost a z téhle básně jen srší..moc hezky jsi ji napsala..jdou z toho cítit ty emoce..ale jak se říká ,,chybovat je lidské".Jednou to všechno přebolí, slunce vyjde a bude zase líp :)
Holt na světě nemůžeme všem věřit, ani andělům :/ Posílám Ti aspoň letmý úsměv a pevné objetí.
Drž se :)

09.02.2008 14:28:00 | 0-0

pokud ji myslíš upřímně.tak stačí...:-*

05.02.2008 11:35:00 | Simísek

chránit před sebou.. (to mě taky pořád napadá).. spíš naopak, je nutno bourat hráze.. hledat spojence a přátele.. co si vybrat, když mám pochybnosti.. snad.. udělat první krůček

05.02.2008 09:08:00 | Petbab

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí