myšlenka na hřích
v očích tvých
se mění v noční můru...
.
.
hraní ve dnech zimních
mě nechává vzhůru..
.
nejde se zbavit nočního ticha
nejde se zbavit děsivých kroků...
.
pro nás už tu není žádná útěcha
uběhlo mnoho roků...
/měsíců a dnů.../
__
pod polštářem
schoulená
poslední černá růže..
dívat se na tu iluzi
co s ní v mrazivém prázdnu háže..
.
/a ty tak naivní
neposloucháš co rozum káže../
.
.
zabalená v molitanu
obvázána rudou mašlí..
.
přála sis jen jediné
/aby tě včas našli.../
jediný trn z
korunky pro princezny
.
/snad daleko tě neodnesly./
ty věčné iluze
které milovalas dlouze
ty věčné iluze
které podlehly tvé touze...
do kapesníčku
od krve
zabalené zbytky našich srdcí..
...
..
.
Mně se líbí, upřímně. Místy ti ujíždí rytmus, ale obraty jsou nádherné (ty ti vždycky šly ;-)) Miluji černé růže - myslím, že na světě snad neexistuje lepší téma pro podtext básně (tys použila jako téma hlavní a z básnického hlediska se to rozhodně vyplatilo - zda z lidského posuď sama...)
07.02.2008 19:15:00 | Lisa.Ginmi
ej..myslím,že to nechápu..ale..možná bys mohla začít se zjednodušením myšlenky..phou..dát jí hromadný název a o ní psát
06.02.2008 18:25:00 | W.Ginny