Můj příběh
Můj příběh
Anotace: všem moc moc lásky a žádné strastiplné vrásky...
K zbláznění se teď cítím sama.
Jak smutek a úzkost mě sžírá.
Bezesné noci a smutná rána.
Je to jak když tělo umírá.
Nepojedeme do Benátek.
Nesplníme si tajný sen.
Jak by mě potkal černý pátek,
jak by měl přijít soudný den.
Nesedneme si do gondoly.
Zůstane s kotvou u břehu.
Mám strach, že láska nepřebolí,
strach z konce našeho příběhu.
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk10.02.2008 11:45:00 0-0
Přebolí..určitě ano..musíš být hodně silná!
Posílám pevné objetí
/Jsem s tebou/
06.02.2008 17:39:00 toužím.jít.dál
Děkuji...už to bolí ale tak dlouho, že mě to uvádí do beznaděje v lepší zítřky...snažím se bojovat, ale dochází mi veškerá síla...posílám láskyplná objetí
06.02.2008 17:11:00 NikitaNikaT.
Také věřím, že přebolí, i když sam dobře vím a cítím, jaké to je a mám vlastně stejný pocit, který jest psán v básni ...
