Poslední milenka

V bělostné posteli ležíte dva,
ty zrazen láskou a milenka tvá,
žádoucně oči upíráš na ní,
bereš ji lačně do teplých dlaní.

Když její hladké svúdné tělo,
spočine na tvé kůži,
již zalykat by se chtělo,
slaností rudých růží.

Milenka je to tvá poslední - věčná,
cit od ní nečekej, chladná to slečna.
Odměnou za tvého srdce žár,
bude ti jen temný chlad a zmar.

V bělostné posteli rudě tvé srdce vzlyká,
ležíte spolu, Ty a tvá milenka - dýka.