Do pekla a dál, dál než člověk může,
tam kde rostou trny co nemají růže.
Tam kde žádné světlo není,
až tam kde se noc v den nikdy nepromění.
Tam kde trny zařezávají se do kůže,
až tam odkud člověk utéct nemůže.
Tam mé srdce v tichu bije,
však vysvobození se nikdy nedožije.
nedávno mi bylo stejně...a nikdo ke mě nenašel žádný udatný pric co by mě z toho vyprostil...musela jsem sama...dobře vím o čem píšeš
19.04.2008 14:40:00 | Angel111
Je to plné emocí.. Ale odevšad se dá uprchnout, i z toho místa, kde Tvé srdce opuštěno jest, stačí jen chtít a mít proč odtamtud odejít.. Věř mi..
19.02.2008 10:47:00 | Santinan Black