Proč to utrpení...
Proč to utrpení...
Anotace: Všem lásku...ta snad potěší každého...
Proč tolik trpím...
mé tělo je mrtvým...
dávám lásku jak to jde...
ale život můj již nelze...
Mám vás tu moc ráda...
ale život mi uvadá...
proto se takto loučím...
vím, smutně končím...
I mé verše dnes stojí za nic...
ale já nemám již sílu na nic..
omlouvám se, snažila jsem se dost...
ale již nemohu a bořím nad sebou most...
Proč tolik to vše bolí...
život mě opravdu skolí...
ale vám držím palečky, jak jsem psala...
už se mé tělo a duše na nic neptala...
Jen snad trošku povzbuzení přineslo to...
je již konec...jak to bude vzato...
Nevím, ale nechci ublížit nikomu, to ne...
jen ať již v hrobě má bolest prosím pomine...
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk20.02.2008 17:41:00 Cassée Moteur
Taky jsem to občas chtěla vzdát, ale nevzdala a stále tu jsem. Vím, že to není lehký, když je člověk sám... Ale věřím! Věřím v lepší dny a v lepší svět. To mě drží povzbuzuje! Tak věř a drž se. Myslím, že pořád je za co žít! I když ti to občas nepřipadá!
Moje motto vlastní!: Srdce srdíčko bij! Já chci žít! Bude to boj, ale zvládnu jít.
20.02.2008 15:40:00 toužím.jít.dál
Děkuji...díky vám a milým vzkazíkům ještě nezavírám oči a nejdu z této země pryč...ale síla a víra ubývá, bolest je psychická i fyzická...budu se snažit co nejdéle tu být a také vás povzbudit.Napsat další dílka a posílat láskyplná pohlazení.Objímám vás!
20.02.2008 12:58:00 Santinan Black
Tvá bolest možná pomine
Ale lidí tady se ještě rozvine
Tak rposím zůstaň s námi zde
A prosvětli svými básněmi zítra i dnes
20.02.2008 07:58:00 Azazen
Neboj se a hlavu vztyč,
bolest zachvíli zmizí pryč.
Rozutečou se černé mraky
a smutek zmizí taky.
Poté láska přijde,
věř mi, ono to jednou vyjde.
Azazen
19.02.2008 19:56:00 Danah
Oh, posílám za tebe andělům prosbu velikou, ať nemusíš jít oklikou. Vždycky stojí za to žít!!! Aby jsi překonala své hoře, svou bolest a beznaděj, aby jsi se začala radovat to ti přeji a prosím život nevzdávej!!!
19.02.2008 19:45:00 jehlaspichlas
Pomoc se dá hledat kdekoliv í tam, kde ho vůbec nečekáš.
Tak je to ale i se zlem.
19.02.2008 15:27:00 toužím.jít.dál
děkuji...rozumím, ale je to opravdu začarovaný kruh a už neee...už tu nechci být....mám vás moc moc ráda...posílám objetí
19.02.2008 15:09:00 NikitaNikaT.
Je mi skoro do breku a občas nechápu lidi, (někdy skoro vlastně i sama sebe, když se mi nedaří), proč lidé, co mohou žít, se tak trápí a ubíjí, vzdávají svůj život, když mohou klidně dál žít, proč jakoby zabíjí sami sebe a tak lehce se vzdávají? Naproti lidem, kteří tak moc touží žít, ale ve skutečnosti umírají, pže jsou třebas nemocní a nevyléčitelní ... co oni by kolikrát dali za naše starosti , jak moc by si je přáli ... už pro ten pocit, že neumírají ve skutečnosti, ale mohou jít dál, přehoupnout se přes to, udělat něco pro sebe, vzchopit se, zatnou zuby a dělat jen to, co je ve prospěch teho, abychom nám bylo lépe ... Člověk musí jen chtít, tím, že se zahrabe, nikdy nic nevyřeší a vždy bude plný smutku, bolestí, slz, pesimismu, vět o smrtí apod. apod. ...
