Už ne.....

Výbuchy žalu nad tělem,
až ztrácím již dech.
Asi je mi to údělem,
že hořím v plamenech.

Topím se v černém písku,
stojím tu ohni napospas.
Do pouště jako do notýsku
píši svůj poslední vzkaz.

Táhnuta v konečné karavaně
ledabyle a netečně.
Nekvetou již růže plané,
bylo to vše zbytečné.

S očima plnýma otazníků
vzals tělo mé do nebe.
Mám v sobě spoustu "díků",
ale ne již pro tebe.