Kamenný anděl

V zapadlé části města,
starý hřbitov stál.
Zarostlé hroby v řadách,
kamenný anděl stojí opodál.

Stojí ve stínu stromů,
na klidné místo dohlíží.
Občas sova v noci zahouká,
ze stromu moudře přihlíží.

To místo zapomenuté,
krásou a klidem oplývá.
Však anděl kamenný,
slzu smutku neskrývá.

Lidská nenávist a zloba,
srdce jeho zabila.
I když je z kamene,
na kusy jej zlomila.

A tak sám ve stínu stromů,
opuštěný hřbitov hlídá.
Na otázky, co špatně udělal,
nikdo mu neodpovídá.