Nikdy nezapomenem

Žal mi srdce svírá,jedna malá část mého života umírá.
Vlastně už umřela.
Byl to jako blesk z čistého nebe a my přišli o tebe,
Když jsem tě konečně lépe poznala,
Začala se s tebou bavit i se smát,
ty ses chtěl dobrovolně života vzdát.
Netuším co tě k tomu mohlo víst,
Co tě mohlo takhle splíst.
Bez tebe už to nebude jako dřív, to co bylo už nebude nikdy víc.
Myslel sis, že nám to bude jedno? Že řeknem, ok ahoj?
Jenže jedno to není,
Teď každý v pokoji sedí a přemýšlí a vzpomíná.
Vzpomíná na tebe blázne, že si to fakt myslel vážně.
Nechal si nás tady, nevěděl si rady, co dělat dál,
Zřejmě proto sis svůj život vzal.
My tu byli s tebou a pro tebe,ale to si zřejmě nevěděl,
Už nikdy nebudem stát vedle sebe,
Chápeš to vůbec?!
Řekl sis konec?
Zazvonil zvonec a ty odejdeš?!
Jen tak klidně si to udělal a na nás ses vykašlal,
Zapomněl si snad na nás?!
Zapomněl si, že v nás kamarády máš?
Měl si nás vůbec rád?!
Kdyby jo, tak by si nám to neudělal!!!
Život je boj a tys ho prohrál, ty jsi to totiž předem vzdal…
Sbohem kamaráde, nikdy nezapomenu… nikdy nezapomenem…