Romeem a Julií listuji jen zběžně...

Romeem a Julií listuji jen zběžně...

Anotace: věty vyřčené do ticha

Slunce se bojí na zem podívat,
jak z řádků dávno zašlých knih
přechází do rtů náhlý chlad
a k nohám tvým se snáší sníh...

...minulost přijmout za vlastní,
smířit se-sobě odpustit
Už jenom krátce smíš se loučit s ní
a pak ji navždy opustit...
Autor ztracená, 27.03.2008
Přečteno 374x
Tipy 6
Poslední tipující: fuu, whiolet, Kanzy, m-maybe, Simísek
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Chválím, chválím a zase chválím. No, mě se asi prostě líbí, jak píšeš.. Tahle je moc moc hezká.

20.04.2008 21:12:00 | Máří Magdalena

pěkné:)

03.04.2008 20:26:00 | verunča

Snílek i rváč,
to nikdy nepoznáš.
Bolest a smutek,
tápeš ve tmě jak krtek.
A přesto silná a snílek,
už dávno vyrostla jsi z plínek:))

28.03.2008 12:43:00 | whiolet

"minulost přijmout za vlastní"-moc se mi líbí,taková tajemně smutná

27.03.2008 21:03:00 | Kanzy

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí