Anotace: Všem jen lásku posílám - očka pomalu zavírám - sním ještě o životě - ač pro mě již nic nekvete ...
Vysoká brána už propíchla modré nebe.
Sto šedesát pět schodů a uvidím celý kraj.
V ochozu z kamene fouká a ještě zebe,
ale vám ať v duši vyraší šťastný máj.
Z výšky je město jak stavebnice.
V uličkách lidičky obklopil malý svět.
Mně ale již dohořívá života svíce.
Již nerozkvete v srdci rajský květ.
Sto šedesát pět schodů a budu v nebi.
Možná se mi cestou příběhy odvypráví.
Přijde konec smutný, dnes už, že by?
Rozlámané tělo, duši, srdce nikdo nespraví.
11.04.2008 13:32:00 Lorraine
Nech stranou být schody do nebe
tam jít ještě není čas...
ještě láska něžná Tě čeká,
která pohladí a bude mít jemný hlas :-))
11.04.2008 13:11:00 toužím.jít.dál
Zle mi je - ale vaše slůvka - bolest na chvíli pomine - ocenění veršů zahřeje - to se na chviličku rodí u mě naděje :) DĚKUJI MOC
11.04.2008 12:44:00 whiolet
Nechoď do nebe,
ještě ne.
Nechce se mi žít bez tebe,
nemůže to být tolik zlé.
A nebo jo?
11.04.2008 12:04:00 emi-lee
taky jsem si myslela že to nikdo nespraví...ale spravil..a jsem mu zato moc vděčná...doufám že i ty budeš mít tolik štěstí
11.04.2008 11:34:00 NikitaNikaT.
"Rozlámané tělo, duši, srdce nikdo nespraví." jenom nepřestat věřit a doufat ... jednou se to povede. Držím palečky.
11.04.2008 10:38:00 Traci
Smutná..zbourat těch trpkých 165 schodů! Nezapomeň, stále je tu ,,ten druhý"!