Nad Wislou..

Nad Wisłou mlha se válí
břehy poklidné řeky
jež tiše halí
pláč můj neoddálí

nad Wisłou nebe je šedé
s deštěm slzy mi stekly
můj, ač jsem věděl
hřích smýt nedovede

od jihu teče k severu
unáší proud, mě střeže
tíhu vin beru
z posledního sběru

za mnou se kutálí po dně
oblázky, hříšné verše
měli být svůdné
nevinné náhodně

rozmělní se pak do písku
u ústí v moři zmizí
do dlaně tisknu
rudé od otisku

poslední kamínek plochý
též mi ho moře zcizí
hodím si s hochy
žabkou do vodní plochy

aby snad smutek těch duší
do zatracení mě neklel
slzy jim suší
moje křídla můří

ještě raz k nim zaletím
než klesnu na dno pekel
sbírky těch pletich
z mých kapes jsou smetím