Niagara

Anotace: věnováno

.. část něčí bolesti
dolehla na mne
zda-li teď není líp
ztratit svou paměť

v noci má řeka muk
z břehů ven stoupá
povodně mutných vln
náruč mě houpá

v zběsilých peřejích
řítím se z jezu
všechno je ztraceno
již nevylezu

slyším vod hřmění
v půlnoční chvíli
agonie vodopád
je nad mé síly

vrhajíc z kolmých skal
řeka mě zvrací
vedle mne padá Tvůj
plyšový macík

já v zlomku vteřiny
tlapky se chytím
snad větší sousto
chtíč bolu nasytí

pevně se držících
pád neoddělí
snad jsme vůli přežít
snad štěstí měli

za mnou je z mlýnů vod
mrak vodní tříště
medvídek uplaval..
Nashle napříště