Anotace: jedna z mých starších věcí, nějak se mi zakutálela, jak ztracený knoflík a náhodou jsem jí našel....
AŽ NA DNO
Slunce Ti zprudka pohledělo do očí
a v modři oceánu,
v němž se utopil nejeden námořník,
se roztočily dva šedé víry.
Skrze ně
ozářilo tvou duši,
- kámen, ve tvaru srdce -
zmrzlý na kost.
A jen díky němu,
začala, po jeho boku, stékat kapka.
Slza lásky.
Jen jedna.
-Sheridan2005-
Nevěřím v to,
že se duše v kámen změní..
a i kdyby,
zvláštní poklad je v kamení..
možná, že ho
jenom někdo v chladu vnímá..
často totiž
jenom tiše odpovídá..
:o)
neboj, pochopila jsem, co je tu psáno..
a nádherně psáno..
29.04.2008 21:51:00 | Cecilka