Depréze...
Depréze...
Čtu po sté parte naší lásky.
Slzy se řinou
a ani se nesnažím je otřít.
Nechci smýt nápis z náhrobku,
že tak málo času
stačilo naplnit celý život.
Šumí mi v žilách,
duní mi v duši,
opřádá celou mou podstatu,
deprese hustá
jak káva po mejdanu
Jednou to přijde.
V ten den už nevstanu.
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
to je takovy... zivy ale ne jako... vis jak to myslim? nho to je jedno. libi se mi to. je v tom duše.
14.05.2008 09:21:00 | JohnyS
Oplácím návštěvu - deprese, samotná dna a nové začátky - proč chytat se pořád oprátky .. vždyť .. něco končí, něco začíná .. v tom to kouzlo života spočívá - v té síle a vůli - jít dál ;)
09.05.2008 21:26:00 | Analisieren
"deprese hustá jak káva po mejdanu " vytrh sem si tohle z tvý básně co se mi moc líbilo :-) takový spojení slov u kterýho si člověk řekne: sakra že to nenapadlo mě:-)
jinak opět hezká povedená.
08.05.2008 21:21:00 | kulishak
